Vcházím do Ponce, divadla pro tanec. Prostor pro představení Příští přísliby, ve kterém se vystoupí absolventky Konzervatoře Duncan centre, je již připraven. Večer však nejprve otevírá přednáška a diskuze k výročí sametové revoluce, neboť dnešní večer je součástí festivalu 30 let tancem ke svobodě.
Sedím v hledišti a přemýšlím, co mi dnešní diskuze přinese. Na plochu vchází Nina Vangeli, vyučující naší konzervatoře. Mluví o svobodě a srovnává současnou společnost se společností před rokem 1989. Hned po ní se slova ujímá Marta Ljubková, dramaturgyně Národního divadla, moderující diskuzi 30 let porevolučního tance. Mezi její hosty patří Lucie Kashiarová, Yvona Kreuzmannová a Michal Záhora, spolu s nimi tam zůstává Nina Vangeli.
Debatují o tom, co v dnešní době ovlivňuje vyjádření umělců, do jaké míry je umělec nucen podléhat současné společnosti a jejím trendům a jaký vývoj v budoucnu taneční umění čeká. Nyní vyzývá nás, diváky, abychom se zapojili do diskuze. Nikdo nic neříká, vládne tu trapné ticho. Najednou se ozve muž, který sedí přede mnou. "Řekl bych, že všichni umělci jsou současnou společností ovlivňováni a to někdy až příliš, ale myslím si, že je to velmi dobře. Mladí lidé si všímají věcí kolem nich a snaží se na ně jakýmkoliv způsobem reagovat, změny vnímají velmi zřetelně, a to vše se samozřejmě promítá do jejich tvorby,“ vysvětluje.
Nastává krátká přestávka, po které následují tři choreografie trojice absolventek Konzervatoře Duncan centre - Terezy Krejčové, Jitky Čechové a Nikoly Němcové. Zvoní zvonek a my se všichni přesouváme zpět do sálu.
Jako první přichází na scénu Tereza Krejčová s choreografií Naturamela. Václav Chalupský ji doprovází hrou na elektrickou kytaru. Tereza velmi zřetelně používá svůj dech a doprovází jím pohyb. Jako další se v tmavém prostoru objevují tři páry nohou, nasvíceny z různých stran. Světla je stále více, až nakonec zalije celou místnost a já vidím tři dívky, které drží švihadla a zkoušejí, co vše s nimi lze dělat. Naposled přichází Jitka Čechová s choreografií Chiaroscuro hédonistico. Putuje se po sále a zanechává za sebou bíle stopy. Večer věnovaný svobodě končí a zanechává mouku po celém sále.