Projev ředitele Konzervatoře Duncan centre při příležitosti zahájení oslav 30 let od založení školy
30 let je jako jedna taneční kariéra. Za takovou dobu se člověk setká s mnoha lidmi, kteří ho formují. Konzervatoří Duncan centre prošlo od jejího založení nespočet osobností, které ji formovaly. Rád bych jim všem při příležitosti těchto kulatých narozenin srdečně poděkoval. Bez vás by škola nebyla tím, čím je.
Největší dík za to, že dnes můžeme rozvíjet taneční vzdělávání postavené na silných hodnotových základech, patří zakladatelce a dlouholeté ředitelce školy Evě Blažíčkové. Milá Evo, dovol mi, abych svoji úctu a obdiv k dílu, které jsi vykonala, projevil dnes symbolicky květinami.
Naše škola je specifická. Vymyká se normám a kategoriím. Má zvláštní potřeby. Její zřizovatel hlavní město Praha to s ní proto nikdy neměl lehké. Chtěl bych tímto našemu zřizovateli a dlouholeté ředitelce odboru školství Lence Němcové poděkovat. Škole se dobře daří i díky jejich podpoře.
Výjimečnou péči věnoval škole v bouřlivých obdobích posledních let pan radní pro oblast školství Vít Šimral. Za to mu patří dík.
Převzít vedení školy po tak silné osobnosti, jako je Eva Blažíčková, se ukázalo být náročné. Znám dobře své předchůdce Michala Záhoru a Lenku Flory. Patří k těm nejlepším z okruhu Duncan centre. Uznávám je a vážím si jich. Romanu Lisnerovou osobně neznám, převzal jsem však po ní dobře zorganizovanou, fungující školu. Každý z nich zde odvedl kus práce. Zaslouží si dík nás všech.
Dnes jsou tady s námi také dvě dámy, které jsou s Duncanem neodmyslitelně spjaty. Libuška Švábová nastoupila do školy brzy po jejím založení a vykonávala významnou funkci zástupkyně po celou dobu působení Evy Blažíčkové jako ředitelky. Nina Vangeli se stala svým pojetím výuky dějin tance nezapomenutelnou pedagožkou pro stovky žáků konzervatoře. Nina Vangeli a Libuška Švábová s koncem minulého školního roku ukončily své působení ve škole. Milá Libuško, milá Nino, dovolte mi poděkovat vám za všechno, co jste pro KDC vykonaly.
Jak výstižně ilustrovat význam Konzervatoře Duncan centre? Zkusím to pomocí představy, že by takováto škola u nás začátkem 90. let či později nevznikla. Jak by vypadala česká taneční scéna? V jakém rozsahu a jakým způsobem by se uplatňovalo taneční umění na progresivní divadelní či operní scéně? Kam tím mířím…? Absolventi Konzervatoře Duncan centre jsou už víc než 20 let téměř všude, kde se v oblasti performativního umění děje něco zajímavého! Koncem devadesátých a v nultých letech nejúspěšnější absolventi přímo formovali progresivní domácí taneční scénu a zvyšovali kredit Česka na té zahraniční. V minulém desetiletí patřili zástupci druhé generace absolventů mezi velmi úspěšné tvůrce. Dnes nechybí “duncaňáci” u značné části nejzajímavějších projektů od tance přes nonverbální divadlo, operu, až po výtvarné umění nebo film.
Filozofickým základem Konzervatoře Duncan centre je cíl vychovávat celistvé osobnosti, osobnosti tvůrčí a svobodné. Tento cíl je stavěn ještě nad cíl vychovávat tanečníky, choreografy či pedagogy. Právě tato volba priorit školu od jejího založení odlišovala od jiných tanečních škol u nás.
Předpokladem výchovy svobodných, tvůrčích, odvážných, morálně ukotvených a hodnotově vyhraněných osobností jsou lidské a profesní kvality pedagogů. To je pro nás pedagogy zásadní výzva a závazek.
Dalším pilířem je kvalita vzdělávání. Pro nás, vedení školy, to znamená soustavnou, náročnou, mravenčí práci na udržení kvalit a hodnot této školy, zlepšování a rozšiřování nabídky hostujících pedagogů a tvůrců, bez čehož se dobrá umělecká škola neobejde, zvyšování nároků na žáky, protože to je naše odpovědnost vůči nim.
Po nároku na kvalitu vzdělávání přichází na řadu nároky na jeho aktuálnost. Oblast zájmu, témata a vyjadřovací prostředky umění se proměňují stejnou rychlostí, jako svět kolem nás. Mým cílem je proto otevřít školu aktuálním uměleckým trendům. Naše odpovědnost nejen vůči těm nejnadanějším studentům je maximálně jim rozšířit obzory. Vybavit je kompetencemi. Jako umělecké osobnosti i jako studenty, tedy (v původním smyslu) ty, jež o něco usilují.
Přál bych si, a my všichni usilujeme o to, abyste vy, naši studenti, byli nejen spokojeni a šťastni při studiu Konzervatoře Duncan centre, ale hlavně abychom vám dokázali předat vše z toho, co jsem právě nastínil. Aby roky strávené v této fascinující budově byly nejen začátkem naplňující umělecké kariéry, ale především obyčejně dobrého, smysluplného života.
Petr Tyc, 20. 9. 2022
Choreograf v ringu 6th round s Petrem Tycem a Evou Blažíčkovou
Studenti konzervatoře Duncan centre jsou osobnosti, zapracovat ale musíme na odvaze při hledání autorského přístupu
