Když leknín tančí
Pražskou premiérou posledního počinu uměleckého uskupení PULSAR a choreografky Ley Švejdové Být tak v Giverny bude v pondělí 28. listopadu od 19 hod uzavřen podzimní program ke 30. výročí založení Duncan Centre. Kapacita míst v sále je již naplněna a příjem rezervací je už nyní uzavřen.
Na poetické taneční sólo v interpretaci jedné z prvních absolventek konzervatoře a kritikou uznávané umělkyně Ley Švejdové (Cena SAZKY za objev v tanci a Cena SAZKY za nejlepší interpretaci) volně naváže koncert v podání hudebního uskupení Fahrzavö v čele s cimbalistkou Janou Vöröšovou, pedagožkou školy a také autorkou hudby k představení (1. místo ve skladatelské soutěži České filharmonie).
Tvůrčí tým tvoří i další první studenti konzervatoře a oceňovaní umělci, kostýmní výtvarnice Nora Sopková (nominace OSCAR2021) a pedagog školy Honza Malík (Cena Next Wave Osobnost roku a České taneční platformy Taneční manažer roku). Spolupráci doplňuje renomovaný světelný designér František Fabián. Na rozvíjení námětu díla se umělecky podílely spisovatelka Radka Denemarková a dramaturgyně Tereza Krčálová. Premiéra proběhla v říjnu v Divadle 29 v Pardubicích.
Přijďte snít… Být tak plujícím leknínem, vyvstat ze tmy. Mít tělo jako rozkvetlý lotos plný lidských duší pochytaných v té temnotě. Smířit se s opadajícími okvětními lístky, vadnout, ztrácet krásu, chytat se kořenů a zase věřit v jaro...
Úryvek z recenze Anety Krejčík Plškové (Taneční aktuality): „…Výsledná performance je tak více lyrickou impresí než dějově pojatým představením. Odnáším si silný dojem, že věřit v krásu má smysl, a to i přes zdánlivou pomíjivost. Představení na jednu stranu vzbuzuje smutek připomenutím konečnosti, na druhou ale též naději, že ne každý konec je definitivní…“
fotografie: Vojtěch Brtnický
