Tradiční celostátní přehlídka taneční tvorby pro děti a mládež pořádaná Nipos-Artama se konala opět v Tylově divadle v Kutné Hoře v polovině května. Studenti 5. ročníku věnující se pedagogické přípravě měli možnost se jí i spolu se studenty HAMU účastnit jako stínoví porotci. S Honzou Malíkem, který byl členem lektorského sboru, na taneční událost odjela Eliška Perutková. Podobné přehlídky jsou také již častěji příležitostí vidět v programu i tvorbu a pedagogickou práci absolventů naší konzervatoře.
Účastníci strávili tři dny zhlédnutím dvou odpoledních představení zahrnující dvacet osm nejzajímavějších tvůrčích počinů z domácích regionů, následujícího formulování a sdělení viděného, naslouchání dalších kolegů v lektorském sboru a při večerních neformálních debatách také pedagožek skupin. Vše bylo živnou půdou pro společnou práci a její další rozvíjení. Zájmem oboru je již na celostátní přehlídce uvedené choreografie dále nehodnotit, proto byl v poslední den vytvořen prostor pro programovou novinku – šest debatních skupin moderovaných lektorem na jím předložené téma.
Každý z účastníků si nejdříve vybral jedno z témat, až poté ke skupině přistoupil konkrétní lektor a zároveň moderátor debaty. Účastníci se věnovali těmto vytvořeným tématům: Co nás jako diváka vtáhne, chytne a nepustí?; Pravdivost a tanečnost; Jaká hudba, jaký věk?; Kudy přichází inspirace?; Odkud se vyjde, (kudy se jde) a kam se dojde; Připravenost k experimentu.
Radostí byla spolupráce s organizátorem Nipos-Artama, který jako doprovodný program přehlídky uvedl představení naší konzervatoře a studentské tvorby pod názvem Duncan tančí. V sále refektáře galerie GASK se během právě probíhající Muzejní noci 2023 představili někteří studenti 2. a 3. ročníku. Pohlcení tancem zažili v přeplněném hledišti z největší části i desítky účastníků celostátní přehlídky. Většině z nich se naskytla příležitost vidět taneční tvorbu Duncan Centre poprvé.
Reflexe přehlídky – Eliška Perutková
Ve dnech 19. až 21. května jsem měla možnost zhlédnout Celostátní přehlídku dětských skupin v Kutné Hoře a být součástí při rozborech tanečních choreografií. Jelikož jsem dříve do Kutné Hory jezdila jako účastník přehlídky, tak pro mě bylo velmi přínosné sledovat to tentokrát z té druhé strany a jako divák. Přehlídka byla pro mne neuvěřitelnou inspirací. Na druhou stranu je tu mnoho faktorů, se kterými není jednoduché pracovat. Zjistila jsem, že to co se mi zdálo ne tak složité, je naopak velmi složité. Využití kostýmu, hudby či mluveného slova, věkové kategorie, prostoru, světelného designu a dalších, je nepostradatelnou součástí tance jako takového. Samozřejmě že tanec je nejdůležitější, ale všechny tyto složky jsou si velmi blízké a navzájem propojeny skrz na skrz. To, co já si odnáším z přehlídky a co mi dala, je, že je za vším velmi mnoho úsilí a práce pedagogů i samotných tanečníků. Ti se musí navzájem respektovat a vycházet si vstříc, ale hlavně být otevření všemu, komunikovat a nepřetržitě pracovat. Zpětně si uvědomuji, co vše dokážu po pěti letech na Konzervatoři Duncan centre zkoumat. Ať už po nebo během představení jsem měla spoustu otázek, hledala jsem proč se co děje, využití prostoru, práce s časem a další. Velkým přínosem pro mě byly rozhovory s pedagožkami Terezou Burešovou a Blankou Rejholdovou, které mě nechaly nahlédnout do jejich způsobů tvorby. Byla to pro mě velmi užitečná zkušenost, ze které budu velmi dlouho čerpat.
Choreografie, kterou jsem si vybrala k bližšímu rozboru, byla ta s názvem Svítá od Terezy Burešové. Tuto choreografii tančily dívky ve věkovém rozmezí 11-13 let. Jednou z hlavních inspirací pro choreografii byla hudba Marka Kopelenta a kniha s názvem Štěstí. Jemnost a lehkost v pohybu byly pohlazení na duši. Výstup, který dokázaly dívky zpracovat jak tanečně tak i výrazově, byl pro mě šokující. Jsou poměrně ještě dost mladé, ale výrazy a energie, se kterou do toho šly, mě hned uchvátily. Napojení, které mezi sebou měly, bylo neuvěřitelné, okamžitě mě vtáhlo a nedokázala jsem se odtrhnout. Komponenty jako světlo, hudba a kostým do všeho krásně zapadaly a utvářely celek choreografie. Práce s prostorem byla velmi rozmanitá. Celková choreografie na mě působila velmi pozitivně, jemně a odcházela jsem s pocitem naplnění.
