Jan Malík

Jan Malík, DiS.

lidový tanec, metodika a didaktika

Vystudoval Konzervatoř Duncan centre, kterou v roce 1999 zakončil absolutoriem a kde je pedagogem od roku 2007. Přes dvacet let působí na české scéně jako tanečník, pedagog, příležitostný choreograf, produkční a kurátor. Má interpretační zkušenosti ze Státní opery Praha (1999-2003, díla Petra Tyce a Petry Hauerové), z rakouské Laroque Dance Company (2004-2005, 2012-2016), spolupracoval s bratry Formany (operní díla Dobře placená procházka a Čarokraj pro Národní Divadlo v Praze) a se svými kolegy choreografy (Jan Beneš, Marta Trpišovská, Lenka Bartůňková, Věra Ondrašíková, Lenka Ottová). Zásadně ho ovlivnily tvůrčí spolupráce se zakladatelkou Duncan Centre Evou Blažíčkovu (např. dvouletý umělecko-pedagogický projekt Špalíček) a s etnochoreoložkou Danielou Stavělovou (již od roku 1987, Balady, Divertimento a Tři české tance B. Martinů, Prodaná nevěsta pro rakouský festival Styriarte, projekt Minulost v přítomnosti pro Rok české hudby, Český rok J. Krčka). Jako člen inscenačního týmu se podílel na několika dílech v divadle Minor v Praze a Klicperovo divadlo v Hradci Králové.

Honza byl spoluzakladatelem souboru NANOHACH (2004-2016), který dvanáct let umělecky vedl a ve kterém působil jako tanečník, produkční a manažer. Pod křídly NANOHACH, který je dodnes jediným dlouhotrvajícím souborem založený absolventy KDC,  se podílel na realizaci 32 autorských projektů českých (Jan Beneš, Veronika Švábová, Michal Záhora, Lea Švejdová-Čapková, Lenka Flory, Jan Komárek, Marta Trpišovská) a zahraničních choreografů (Karen Foss, Ioana M. Popovici, Nigel Charnock, Petra Fornayová, Fabrice Ramalingom), které měly dohromady téměř 400 repríz. Se souborem natočil dokument Doteky tance a knižně vydal sborník činnosti.

V tomto období byl nominován na Cenu za nejlepší interpretaci 2008 (DeRbrouk) a Cenu Tanečník roku 2010 (Zločin a trest). V roce 2011 získal v Rusku Best Actor Critics Award. V roce 2014 obdržel v rámci poct festivalu Next Wave/Příští vlna cenu Osobnost roku a na České taneční platformě 2017 získal cenu Taneční manažer roku.

V současnosti je Honza součástí uskupení Pulsar (zal. 2016), jež se věnuje tvůrčí a vzdělávací práci Michala Záhory. Dosavadní díla: Pulsar, Koncert pro NI, Výročí, Slavnost-taneční pouť krajinou, Chrámový tanec, Generace X, Manifest tance, Obrat konce/Evropa k bodu Omega, Unoduo (2021), Nezřízeni (2021) a rámcové programy Příští přísliby a 30 let tancem ke svobodě. Pořádá pravidelná umělecká setkání Ulov realitu! a Letní taneční setkání v Broumově.

Na mnoha místech v Česku vede hodiny a taneční semináře, vycházející obsahem z lidové kultury s hledáním průsečíků v současném tanci. Bývá členem porot a lektorem mnoha krajských či celostátních přehlídek tanečního oboru ZUŠ napříč ČR. Od roku 2017 působí také na Slovensku, kde je programovým dramaturgem festivalu NU Dance Fest, členem grantové komise na Fondu pre umenie a členem dramaturgické rady pro 1. Slovenskou taneční platformu (2020).

V minulosti Honza také spolupracoval v rolích iniciátora projektů, produkčního, manažera či kurátora s mnoha ostatními kolegy a subjekty, nebo rozvíjel další aktivity a projekty. V letech 2003-2017 se nepravidelně podílel na přípravách uměleckého programu Divadla Duncan Centre a produkčně spolupracoval s mezinárodní choreografickou soutěží Cena Jarmily Jeřábkové/Festival Nové Evropy. V roce 2016 byl součástí produkčního týmu festivalu hudební improvizace s přesahy do dalších žánrů „vs.Interpretation“. Produkoval práci a tvorbu choreografky MAIA (2011-2013). Od roku 2013, kdy inicioval zavedení současného tance do programu Festivalu Prague Pride, připravuje každoročně jeho program. Pro tento festival realizoval vznik původních děl: Dogtown (2015, ch.: Nadar Rosano /Izrael/) Black&White (2017, ch.: Jana Vrána) a experiment Manshape (2019, ch. Karen Foss /Norsko/). Pořádal série debat o současném tanečním umění pod názvem MLUVME O TANCI (2014-2015), které probíhaly na různých veřejných společensko-kreativních místech Prahy. Byl lektorem mezinárodního projektu Dancing Europe v Olomouci (2008 a 2010). Vyučoval na Vyšší odborné škole herecké v Praze (2004–2007).

Vedle uvedených aktivit se dlouhodobě věnuje českému folklóru. V letech 1981-2005 byl členem Souboru písní a tanců v Rokycanech, který současně od roku 1996 umělecky a choreograficky utvářel. Jako choreograf opakovaně spolupracoval s Vojenským uměleckým souborem Ondráš v Brně, plzeňským lidovým souborem Mladina, pražským souborem Gaudeamus. Byl jedním z interpretů krátkého filmu, který pracoval s lidovou symbolikou, Spring Equinox/Jarní rovnodenost  (2009, autorka Tereza Bušková). Naposledy vytvořil pro MFF ve Strážnici choreografii Oldřich a Božena (2016) a pro oslavy 50 let rokycanských souborů Takový tanec (2018).

Tento web využívá k poskytování služeb, personalizaci reklamy a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním těchto webových stránek souhlasíte s využitím souborů cookie.

Souhlasím